Prosinec 2006

PF 2007

30. prosince 2006 v 15:54 Fantasy obrázky
Takže, máme konec roku, tak jsem vám jako dárek vyrobila PFku přesně podle mého gusta. Doufám, že se bude líbit, s prací s obrázky nemám skoro žádné zkušenosti...

další kravina.. ale dobrá

28. prosince 2006 v 23:21 vtipné odkazy
zkuste tohle! napíšete tam své jmono a ono vám to vyhodí vaše rádoby "gotické jméno. mě vyšlo Deranged Insanity, což je něco jako nepříčetná duševní choroba :-D

Pro Dášu

28. prosince 2006 v 22:37
Prosím, kdo se nejmenuje Dáša ať tohle nečte :-) nebo si to klidně přečtěte, ael pokračování se tady nejspíš nedočkáte.... cořž vám stejně vadit nebude.... no .. prostě je to pro Dášu :-)
"RIKO!! RIIKOOOO!! VODVEZ TEN HNŮJ KONEČNĚ!" hlas tak příjemný, že krávy po jeho zaslechnutí dojily zkyslé mléko, rozčísl vzduch na staré farmě. Patřil malému zavalitému muži na sklonku života… bylo mu už plných 32 let. Stařešina seděl na verandě s bafal z fajfky, zároveň sledoval svého mladého pomocníka, kterak se potýká s hromadou hnoje před jejíž velikostí by se zarděla i slušně rostlá žirafa. Kdyby ovšem děda věděl, co to žirafa je. Dny na farmě běžely jeden jako druhý, navlečeny jako stejné korálky na šňůrku času. Ovšem označení farma pro malý polorozpadlý domeček s malým políčkem, jednou ovcí a velkou hromadou hnoje používám jen z nedostatku jiných, vhodnějších, výrazů... Tak.. byli jsme u hnoje, že? Zpátky k našemu příběhu. Muž jménem Rika zrovna přemýšlel jaká anomálie v časoprostorovém kontinuu způsobila to, že jedna malá ovečka vyprodukuje tak ohromné množství exkrementů, když byl tak nevybíravě okřiknut.
"Seš starej hnusnej plešatej stařec! Hluchej!" prohlásil s milým úsměvem.
"Cože? Víš, že špatně slyším!" stařec v křesle na zápraží starého domu se předklonil, rukou u ucha naznačujíc, že opravdu nerozumí.
"ŽE UŽ TO SKORO MÁÁÁM!" křikl Rika se stejně milým úsměvem jako prve. To zjevně starouše uspokojilo, protože v zápětí tvrdě usnul. Chlapec hodil bobek na hromadu hnoje a šel radši zkontrolovat jedinou ovci (a jediné zvíře větší než veš) na farmě, zvířátko s rodokmenem, mnoha cenami na ovčích výstavách, s množstvím stařeckých nemocí a mimo jiné jen se třema nohama, nesoucí libé jméno Humberta Ubralia Merolinia Rissa - zkráceně Humr. Jaké bylo jeho překvapení, když zjistil, že ovce není ve své ohradě a že se ani nepase nikde poblíž. Humr prostě zmizela. Pátral všude, ale nikde ji ne a ne najít. Nakonec usoudil, že bude nejlepší vzbudit starého pána. Toho zastihl v jeho židli na verandě, jak zvesela slintá na kožešinový přehoz, jedinou vzpomínku na Humřina mrtvého druha. Mírnou fackou starouše probudil a posléze mu osvětlil stav věcí. Stařeček, maličko rozespalý a omámený fackou, dočista zblbnul a usmyslel si, že musí svou jedinou kamarádku Humra najít, stůj co stůj, a hned se začal sbírat k odchodu. Rika samozřejmě protestoval, argumentoval tím, že trojnohá ovce není zrovna nejrychlejší a že vyrazit na takovou pouť teď, vpodvečer, je holé šílenství. Copak jsou v nějaké potřeštěné fantasy povídce? Když ale Rika se svými důvody skončil, zjistil, že dědeček už je převléknut, oholen, učesán, najeden, vymočen a že už je vzdálen nejméně padesát metrů od jejich společného bydliště. Co mu zbylo jiného, než vyrazit za svým živitelem. A tady začíná náš příběh. Cesta a tam a možná už nikdy zpátky, po stopách trojnohé ovce.
Cesta jim ubíhala celkem klidně. Jediným tmavým bodem byl nedostatek peněz a mimo jiné to, že neměli ponětí kam vlastně jdou, protože ani jeden z dobrodruhů nebyl zrovna nejlepší stopař. Riko s potěšením zjistil, že dědek je celkem vytrvalý chodec a navíc obratný lovec, což se jim velmi hodilo při hledání něčeho, co by šlo napíchnout na klacek a opéct. Šli stále za nosem, směrem, který dědoušek považoval za nejlepší a občas doopravdy narazili na otisky tří ovčích kopýtek. U jedné takové stopy se utábořili a jako obvykle rozdělali oheň a nejspíš by i usnuli jako každý den, kdyby se v křoví za jejich zády najednou něco nepohnulo. Stařík si přichystal do pohotovostní polohy luk a šípy, kterými jim už několik dní opatřoval potravu. Najednou se keře rozhrnuly a na mýtinku se vplížila jemná teplá záře a hned za ní, pevným krokem, vykročil k ohni ten nejkrásnější muž, jakého kdy Riko spatřil.
"Milí poutnící," zazpíval hlasem jako z křišťálové flétny, "byly jste vybráni Magií jako budoucí zachránci naší velké země, máte ochránit život před rostoucí temnotouCHRRRFFGGRRCH....." Staroušek vstal od ohně a došel si k tělu pro šíp, který trčel mrtvole z hrudi.
"Blbneš? Cos to proved, dědo?" Riko byl maličko konsternován.
"Ulovil jsem nám večeři, synu." Dědeček začal mrtvolu svlékat z drahých jemných látek a prohledávat jí kapsy.
"Ulovil jsi elfa! Byl to humanoid! Skoro člověk!"
"Ale ne uplně člověk. Jenom skoro."
"Nechci jíst nic, co je skoro člověk."
"Tu vílu jsi včera sežral, ani jsi nehles."
Vílu.
Sežral.
Sežral vílu. V tomto spojení slova nabírala úplně nového rozměru.
Nakonec ale vzpomínka na včerejší lahodnou večeři Riku přece jen obměkčila, vstal a pomohl dědečkovi mrtvého elfa naporcovat a připravit ke grilování. Musel uznat, že magické fantasy potvory jsou s divokým česnekem opravdu vynikající. Večeří zabili hrdinové kromě jednoho elfa a navíc několik much jednou ranou. Nejen, že si naplnili žaludky, nadto z obsahu elfových kapes jistě něco trhnou v nejbližším městě. Kdyby bývali elfa neokradli, a neprodali všechno co našli na mrtvole i v ní (včetně malého prstenu - kroužku z žlutého kovu), jedna skupina několika hobitů, lidí, elfa a trpaslíka by měla pár let volna.

odkaz

27. prosince 2006 v 0:43 vtipné odkazy
našla jsem vynikající odkaz na takovou oddechovou legrácku. stačí kliknout a pak zuž si můžete hrát... chce to mít podporovu java

další chaos

17. prosince 2006 v 17:26 Fantasy obrázky
.....

3Překlad Gothic Xmas od Within Temptation

15. prosince 2006 v 23:27 Skupiny
Je to trochu kostrbaté, teď je 23:27 a já už jsem unavená, kdyžtak to zítra ještě stylisticky uhladím
Budeme mít gotické Vánoce, přesně tohle uděláme
Budeme mít gotické Vánoce, doufáme, že je budete mít taky
Santa se oblékne do černého roucha jen pro tebe a pro mě
Santa začne klít v latině a zabije jednoho nebo dva draky
Rudolph, ten si změní jméno
protože Rudolph zní pěkně pitomě
teď mu říkáme Ragnagord , zlovolný pán všech sobů
Jeho nos už nikdy nebude červený
Zčerná až do jádra
Jeho oči budou plát zlým plamenem, aby mohl vést povoz ve tmě
chceme vám popřát gotické vánoce
chceme vám popřát gotické vánoce
chceme vám popřát gotické vánoce
chceme vám popřát gotické vánoce
Budeme mít gotické Vánoce, přesně tohle uděláme
Budeme mít gotické Vánoce, doufáme, že je budete mít taky
chceme vám popřát gotické vánoce
chceme vám popřát gotické vánoce
chceme vám popřát gotické vánoce
doufáme, že je budete mít taky

jeden kus

13. prosince 2006 v 19:45 Fantasy obrázky
text na obrázku je z úvodní písně seriálů desáté království....moc se mi to líbilo, tak jsem to sem hodila.

Wiccan rede

4. prosince 2006 v 18:25 Wicca
jak pěkně jednoduše to zní... "čiň co chceš, pokud to nikomu neškodí"... není to příkaz, je to doporučení. Není to desatero, které porušíte, pomodlíte se dvakrát Otčenáš a je to v suchu. Pokud ho porušíte, budete se zpovídat jen sami sobě. Podle mě, je wiccan rede svazující víc, než už zmíňené křesťanské desatero (samozřejmě pouze v tom případě, že to s wiccou myslíte vážně a nejste pozér, co má na krku tuny pentagramů a v kolektivu vykřikuje (JSEM POHAN! NEDISKRIMINUJTE MĚ, KŘESŤANI!). Pokud se někdo chce řídit rede, musí mít jistě velmi silnou vůli a hlavně si musí každou svou akci, každý svůj počin a každé slovo promyslet do důsledků. Někdy někomu musíme ublížit, aby jsme netrpěli sami, ale velmi často se tomu dá vyhnout. Na druhou stranu, rede taky není bez chyb. Vyplývá z něj, že bysme měli být vegetariáni a ekologové. Ale neubližujeme někomu i tím, že šlapeme po ulicích? Každým krokem můžeme zašlápnout mravence nebo jinou potvoru a tím mu přece blížíme. Samozřejmě je to nadsazené, ale pokud by se měl smysl rede vyhnat do extrému, nebyli bysme daleko džinistům, kteří chodí po ulicích s malými košťátky, aby si z cesty mohli odstranit jakoukoli potencionální oběť. Ale rede není zákon, jak už bylo psáno na začátku článku, čili je na každém z nás (z nás, co respektují rede), aby posoudil, co je ještě v normě a co už pomyslnou hranici překračuje.

Studie

1. prosince 2006 v 16:58
takže studie různých fantasy ras:
amazonky
kentauři
trpaslíci
vlkodlaci
divný vodní potvory mně neznámého jména
troglodyti
trollové
yuan-ti (velký had s pažemi, inteligencí a schopností používat zbraně....)