Březen 2011

Citáty z knihy ,,Smích šakalího boha"

26. března 2011 v 18:11 | Elenya |  Pokec fórum
O této knize jsem tu před nedávnem psala a zaujali mě u ní citáty psané vždy na začátku nové kapitoly, tak je Vám sem napíšu a podělím se s Vámi o ně:)

Kdo přivítá tě, až vstoupíš do světa
krvavou branou z lůna lidské matky?
Zářivá Boží tvář, krásná a strašlivá,
smích šakalího boha,
tma, co tě volá zpátky.
Věčnost je bez času
a času ubývá...
*
Vyšli jsme ze tmy,
světlem objímaní.
Boží tvář,
jež nás krásou raní,
požírá srdce, která rozdrtí.
Bloudíme nocí, nehledaní,
od smrti táhnem ke smrti...
*
Pouští v prachu pohřbená.
Rudá zem vraždí krví.
Bohyně písku žhavá doběla
požírá dary předem slíbené,
zlé, zkažené a červené.
Zůstaneš poslední a prvý,
jediný v Černé zemi
prosáklé dechem nezemřelých.
Neznámá posvátná, vrátíš se mi?
Kroky zní ozvěnou duchů osiřelých.

Kráčíš vstříc modré zemi...
*
Slunce mých snů, proč nevycházíš?
Marně tě volám každou noc.
Světlo mých dnů, proč nepřicházíš?
Vzývám tě ve všech podobách.
Anchesenamon, tvých tisíc jmen mě bolí
jako tělo obrácené v prach.


Tak to je vše, doufám, že se Vám líbily stejně jako mě:)

Temný anděl - Meredith Ann Pierceová

19. března 2011 v 15:08 | Evča |  Zajímavé knihy
Děj:
Eoduin se posmívá příběhům a pohádkám staré chůvy, ale co když je v nich ukryto kruté zrnko pravdy? Její služebná Aeriel až příliš brzy zjistí, že temní andělé jsou smrtelně skuteční. A neskutečně krásní! Vampýr odnese Aeriel na svůj hrad, kde musí sloužit jeho třinácti manželkám - přízrakům bez krve a duše. Aeriel je omámena magickou přitažlivostí temného ikara a nedokáže se mu vzepřít. Bolestně si však uvědomuje, že ho musí zabít, aby zachránila nejen sebe, ale i duše přízračných žen. Vydává se tedy na nebezpečnou cestu... Dokáže Aeriel překonat nástrahy na své pouti? A neexistuje přeci jen nějaká možnost, aby si neposkvrnila ruce vraždou tvora, v němž snad stále ještě doutná jiskřička lidskosti a dobroty?

Můj názor: Tuto knihu vřele doporučuji, přečetla jsem ji za den a moc si ji pochvaluji. Autorka dokáže skvěle popsat vzhled postav tak, že jsem si představila ikara, jako kdyby stál přímo u mě a já se na něj dívala. Odtud také pochází to vznešené, pro mě krásné jméno- Irrylath. Přeji příjemné čtení. :)

Severní čechy- povodně 2010

12. března 2011 v 15:20 | Elenya |  Události mého okolí
Všichni, kdo to viděli asi jen tak nezapomenou......





Rok 1968- Liberec

9. března 2011 v 16:15 | Elenya |  Události mého okolí
Dneska jsme se o tom bavili ve škole, mnozí, co zažili tu událost na to asi jen tak nezapomenou.... Hlavně, jak ruský tank projel náhle libereckým podloubím.


K tomu bonus video ze starého Liberce


Smích šakalího boha- Jenny Nowak a Katrin Ebrová

5. března 2011 v 15:58 | Elenya |  Zajímavé knihy
Děj knihy: Po smrti faraona Achnatona je vládcem Egypta a vtěleným bohem prohlášen jeho nezletilý syn Tutanchamon. Současně se stává manželem své o málo starší nevlastní sestry Anchesenamon, kterou si nesmírně zamiluje. Stranou od božských manželů-sourozenců vyrůstá dcera královského architekta Akiasare. Přestože její otec ve dne věrně slouží svému králi, za nocí je služebníkem černého Anupa, boha krve a pohřebišť. Zasvětí mu i Akiasare. Ta se jedné noci v podzemní svatyni svého boha setká s nesmrtelným tvorem, vampýrem jménem Dakh... Bohové však zamíchají osudy lidí a jejich cesty se zkříží. Akiasare je povolána do paláce, aby naučila faraona pradávnému umění: řeči beze slov, jíž se rozmlouvá se zvířaty. Nic není však tak snadné, jak by se mohlo zdát, a každý není tím, kým se staví. Velký vezír Aje je možná člověkem jen zpola a rozhodně není spokojen se svým postavením. Touží mít mnohem víc: korunu faraona a Anchesenamon jako svou královskou manželku. Nastrojí odpornou lest, jejíž obětí se kromě královských manželů stane i sympatický velitel vojsk Haremheb. Vázán podvodně vylákanou přísahou, stává se nepřímým viníkem vraždy mladého faraona. Aje se prohlásí vládcem všeho Egypta. Tutanchamon je mrtev, Anchesenamon uvězněna. Přesto se odmítá za Aje vdát. Jako poslední zoufalý pokus, jak zlomit její odpor, ji Aje uváže na noc v poušti, ve Městě mrtvých, kam se za noci slétají nejtemnější duchové. Akiasare, která se už dávno přestala bránit prapodivné náklonnosti k vampýrovi, kvůli němu opustila otcův dům a toulá se s ním ruinami starých hrobů. Tak se stane, že objeví Anchesenamon... Zdá se, že není jiné cesty, a tak se koná královská svatba. Koně zapřažení do faraonova vozu se však splaší. Aje je mrtev, Anchesenamon smrtelně poraněna. Přesto nakonec vítězí a rukou vampýra Dakha vysvobozena ze smrtelného těla, připojuje se v Západní zemi, kam odcházejí duše Egypťanů ke svému milovanému

Můj názor: Další skvělá kniha od mé oblíbené spisovatelky, tentokrát je to spíše z historického hlediska, ale i tak tam Jenny zapojuje své zajímavé myšlení a pro ni charakteristický styl psaní, který se mi vždy líbil. Hodně se mi na začátku kapitoly líbily ty krátké verše. I přes jejich krátkost v sobě nesly mnohý obsah té dané kapitoly. Občas jsem měla problém sice si zapamatovat ty egyptská jména postav a rozeznávat díky tomu, kdo je kdo, ale časem se na to dalo také zvyknout. Moc si knihu pochvaluji a sháním další knihy od této autorky. :)