Kající se hříšník

31. října 2015 v 17:02 | Elenya |  Události mého okolí
Někteří z Vás už jistě víte, že pracuji jako zdravotnice. Nedávno se mi stal netradiční zážitek, který je i na obvyklé nemocniční grotesky nebývalý. Kdysi jsem tu zveřejňovala článek o tom, jak pacienti často vnímají mou osobu jako anděla, tento nemocný však dal mému nebeskému vzezření ještě jasnější světlo.





Záchranáři nám vezou nový příjem, jsem moc daleko, proto přes jejich postavy moc nevidím na nového hosta naší malé, soukromé nemocnice. Společně s mou kolegyní ukládají pána na lůžko a než se naději, zase mizí v dlouhé chodbě, spěchajíce k výtahu, aby mohli dávat první pomoc tam, kde je zrovna potřeba. Mám spoustu práce, nejprve tedy dodělávám rozdělané činnosti, až poté navštívím čerstvý přírůstek na oddělení.
Po vstupu na pokoj zůstávám stát na prahu, neboť si musím muže pořádně prohlédnout. Neznámý vytřeští tmavé oči, začne sebou panicky šít, jako kdyby chtěl utéci, přitom vykřikuje: "Prosím, netrestej mě, smiluj se! Já se budu kát, slibuji!" Nevím, kdo z nás dvou je v tu chvíli vykulenější. Odcházím absolutně vyvedená z míry. Co ten výstup měl znamenat? Ptám se doktora, jestli pacient není pod vlivem alkoholu, či jiných látek, ale přichází negativní odpověď. Po pár dalších dotazech zjišťuji, že ani psychicky není narušený, je po této stránce naprosto zdravý! Vracím se na onu místnost se zvláštním mužem, minulost se znovu opakuje.
"Prosím, neber mě s sebou, polepším se, už to nikdy neudělám, přísahám!" Zkouším improvizovat a vybízím ho, ať se mi vyzpovídá, pak budou jeho hříchy zapomenuty. Dozvídám se o tom, jak pan neznámý kdysi zneužil svou vnučku, která pracuje na vedlejším oddělení.

O pár hodin později si mě odchytává mladá kolegyně z Následné péče a ptá se, jestli u nás náhodou neleží její dědeček, rodiče jí dávali vědět, že ho odvezla rychlá záchranná služba. Začínám mít podezření, proto zkouším položit otázku ohledně dědečkova jména. Byl to on. Nedalo mi to a opatrně naznačuji, o jakých strašlivých věcech dívčin příbuzný hovořil. Slečna vše smutně potvrzuje.

Kající se hříšník od příjezdu seká dobrotu, vychází mi vždy vstříc, nikdy nedělá nic, čím by vyvolal můj hněv. (A to se stává málokdy.) Otázkou zůstává, za co mě vlastně pan neznámý považoval, že jsem v jeho očích viděla nefalšovanou hrůzu z mé přítomnosti…
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Extrovert nebo Introvert?

Extrovert 9.8% (17)
Introvert 67.8% (118)
Něco mezi tím 22.4% (39)

Komentáře

1 Sugr Sugr | E-mail | Web | 3. listopadu 2015 v 17:42 | Reagovat

Tý jo!
Ty jsi zázrak?
Buď jsi Bůh, nebo Čert a ten dementní starý pán se zřejmě bál, že už si pro něj Čert přišel! :-)
Zdravotník je velmi, velmi těžká práce, obdivuji tě a musíš být hodně silná, aby jsi se i s takovou informaci, jakou jsi se dozvěděla od staříka a tvé kolegyně - dokázala bez emocí poprat!:-)

2 Kika Kika | E-mail | Web | 22. listopadu 2015 v 20:03 | Reagovat

nevím jestli chci aby mu to vyzpovídání pomohlo........ :-O

3 Amia Amia | Web | 30. listopadu 2015 v 10:04 | Reagovat

No teda. Ty máš fakt zážitků na rozdávání :O
Ovšem musím souhlasit s Kikou, nějak úplně nechci, aby mu pouhá zpověď pomohla. Chci, aby mu pomohlo následující (upřímné) pokání :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama